Reklama ovlivňuje všechny, kdo ji konzumují, avšak každého jiným způsobem a jinou měrou. Že z jednoho člověka reklama neudělá násilníka, neznamená, že takhle nezapůsobí na někoho jiného. Výzkumy, jako ten od organizace UNESCO, prokazují, že zobrazování násilí v médiích v některých případech zvyšuje míru násilí na ženách.

V reklamách je násilí často prezentováno jako něco, co je cool, co zvyšuje status zejména mužů ve společnosti. Násilí je ukazováno jako něco, co může být estetické a spojené s drahými produkty. To přispívá k bagatelizaci násilí reklamou.

Odborníci a odbornice se na důsledcích zobrazování násilí v médiích neshodují, shodují se však na tom, že může mít velmi negativní vliv. Především, pokud je násilí zobrazováno v pozitivním světle. Jeden z přístupů říká, že pokud sledujeme násilí často, roste šance, že si na něj zvykneme a budeme ho vnímat jako běžnou součást života. (Jirák; Köpplová, 2003)

Jinak řečeno, média normalizují násilí. Jiná teorie udává, že mediální obrazy nás kultivují, tedy udávají normy, podle kterých se řídíme i ve skutečném životě. (Jirák; Köpplová, 2003: 188)